Josef Tůma: Kolínsko a Kouřimsko díl třetí: Paměti osad na Kouřimsku. 1915.

Na západním úpatí bývalého Jilmanského vrchu leží ves Bošice /245 m/. Stavení vesská rozložená jsou pod dosti rozsáhlým rybníkem po obou stranách potoka Bečvárky, která z něj vytéká a dále k severu rulovými skalami se prodírá. Při rybníce založen jest mlýn.

Osada čítá 51 dům se 352 obyvatel Čechy / 73 na 1km2 /Z nich napočteno mužů 156, žen 196, v stáří do 16 let 69 m. 83 ž., produktivních 77 m. 101ž., nad 60 let 10m. 12ž. , svobodnýyl 81muž, 107 žen, ženatých a vdaných 73 m. 73 ž. , ovdovělých 2m. 16 ž. , vyznání katolíckého 341, israelského 11, čísti a psáti znalo 113m. A 135ž. Neznali 43-34 m. A 61-36 ž.. Podle zaměstnání jsou 2 kupci, 2 hostinští, 2 obuvníci, 2 zedníci, kovář, kolář, krejčí a 7 rolníkův, ostatní lid dělný.

Katastrální rozloha obnáší 4,82 km2. Z toho čítá se rolí 425,4 hektaru, zahrad10,2 hektaru, luk 6,6 hektaru, zastavené půdy 0,135 hektaru a neplodné půdy 4,9 hektaru. Velkostatku náleží 358 hektarů rolí,zahrad 8,4 hektaru, luk 5,4 hektaru, 6,3 hektaru pastvin, rybníků a potoků 2,3 hektaru, lesa 10,3 hektaru, zastavené půdy 0,078 hektaru a neplodné půdy 4,5 hektaru. Dvůr ve Voteleži je fideikomisní, dvůr ale v Bošicích utvořen jest z pozemků selských, které v l. 1870 – 80 skoupil Michael hrabě Althann. Obci Bošické náleží 0,053 hektarů zahrad, 2,43 hektaru pastvin, 0,67 hektaru polí, 0,7 hektaru návsi a 4,85 hektaru cest.

Půda pozemků jest většinou hluboká, černá ornice, jen místy nalézáme červinku a na svazích Vinného vrchu písčito-štěrkovité nánosy.

1897 napočteno 26 koní,212 kusů hovězího dobytka, 24 kozy, 280 ovec, 28 vepřů.

Poštovní a telegrafní stanice jsou Svojšice, stanice železné dráhy lokální jest v Bošicích na pozemcích, kdež se říká „na Palečku“, odkud rozbíhají se odbočky do Kouřimě, do cukrovaru ve Svojšicích a do Zásmuk.

Bošice tvoří katastrální a místní obec, přifařeny a přiškoleny jsou ke Svojšicům. Daní placeno r. 1897 zl. 3298,08 kr.,obecních přirážek 16%. K obci patří samota Votelež ( vlastně Otelec), jež tvoří allodialní dvůr hraběte Althanna, mající rozlohy 265,84 hektaru. Při něm nalézá se zastávka silniční dráhy Pečky – Bečváry.

Název tratí:

Pole: „ V Jobech“, „v neckách“, „ na palečku“, „ na Jilmansku“, „na děkanském“, „na valech“ a „v olšinách“.

PAMĚTI

Bošice ( původně Bošici) připomínají se již r. 1088 v zakládací listině kapituly Vyšehradské. Král Vladislav přidělil k příjmům kapituly mimo jiné i pozemky některé v Bošicích. Z téže listiny se dovídáme, že tu bylo víno pěstováno, neboť darována kapitule též vinice s vinařem Dobrotou. ( RD. I. 78). Kronikář Hájek píše, že prý byla dle svého založení čtvrtá v Čechách. V bulle papeže Klimenta V. Jmenují se Bošice r. 1310 jako majetek kláštera Ostrovského. ( PA. IV. 173)

Na počátku XIV.století seděl na tvrzi bošické vladyka Oldřich z Bošic, jemuž i sousední Přebozy náležely. Na západním břehu rybníka bošického, kde se říká „ na valech“ posud jsou patrny zbytky někdejší tvrze bošické. Vladyka tento měl v l. 1318 – 19 nějaké záští se sousedy svými na Hradeníně a Plaňanech, kteří ves jeho Přebozy spustošili, lidi vyhnali,dobytek,koně i domácí věci mu uloupili. Vladyka Plaňanský přepadnul jej mimo to na cestě a pobral mu koně i zbroj. Vladykové Hradenínští soudu zemskému nestáli, a Oldřich z Bošic uveden byl v majetek jejich, totiž v popluží v Hradeníně a ve zboží Plaňanské. (PDZ. I. 46. 52. 53 )

Brzy potom dostaly se Bošice a Chrášťany ( u Chotouňě) obci Kouřimské, jíž král Jan 3. prosince 1336 přivtělení těchto vesnic zvláště byl potvrdil. ( PM. II. 315 )V téže době držel dvůr nějaký v Bošicich Mikuláš Rokycanský ml., bohatý měšťan pražský. Maje z něho zapravovati platy šosovní, smluvil se s obcí Kouřimskou v ten způsob, že byl statek jeho v Bošicích osvobozen ode všech povinností k městu tomuto, začež zavázal se ze vsi své Dobréhopole platiti ročně 6 ¼ hřivny stříbra. Na toto sjednání obdržel r. 1352 list královský od Karla IV. (DPr. II. 453 ). Statek svůj v Bošicích daroval potom Rokycanský klášteru panen Benediktinek u sv. Ducha na Starém Městě Pražském, kterýž byl otec jeho roku 1346 založil. ( Dpr. II. 135 ) Abatyše kláštera později směnila jej za některá zboží Kouřimských v nedalekých Jilmanicich, k čemuž podkomoří královský Kunrát z Vechty jménem krále dne 30.června 1408 povolení udělil. (PM. II. 1094). Než klášter sv. Ducha za válek husitských již r. 1420 navždy je zkažen a duchovní část Bošic zapsal císař Sigmund téhoš ještě roku Plichtovi a Jaroslavovi bratřím ze Žerotína ( ÚSM. II. 50 ) a r. 1436 s dvorem poplužním Otelcem v 300 kopách Petru Krtkovi a jeho dědicům. ( AČ. I. 514 ) Jemuž je 18. prosince 1486 král Zikmund potvrdil a později král Vladislav r. 1472 ve 300 kopách znovu zapsal. ( ZR. 211, 281 ). Náleželo mu s ostatní vsí až do r. 1547.

Po čase dostalo se to zboží zapsané městu Kouřimi, jemuž náleželo s ostatní vsí až do r. 1547. Tehdy po vzbouření stavovském propadla obec statky svými a když je potom komora královská prodávala, poptávali se roku 1551 po Bošicích, Žabonosech a Krychnově bratří Diviš a Jiřík Hostačovští z Petrovic ( AM), leč jmenované vsi a k tomu zboží Jilmanské s dílem Voděrad koupil 21. října 1552 pan Kryštof Skuhrovský ze Skuhrova na Voticích, Louňovicích a Popovicích za 2000 kop gr.č. ( DZ.10 H 28 ). Po smrti jeho roku 1566 připadli Bošice k dílu nejstaršího syna Václava Skuhrovského. Byli tu tehdy osedlí: Jan Šanda, Mach, Ludmila Maršálová a Štěpán mlynář s ročním platem 28 kop 20 gr. Václav Skuhrovský již r. 1567 prodal Bošice se zbožím Jilmanským, s mlýnem a 3 rybníky za 1100 kop gr. č. Ondřeji Nebřehovskému z Nebřehova a na Pyšelích. ( DZ. 58 J 14 ) Po smrti téhož r. 1573 dědila statky vdova jeho Anna z Buděšína, po níž dědil zase pan Karel Mracký z Dubé., týž r. 1606 koupiv Svojšice a Krychnov, Bošice a zboží Jilmanské trvale k nim připojil. ( SH. I. 240 )

V dobách záhubné války třicetileté ves docela spustla. Když roku 1654 sděláván prvý soupis poddaných, byly tu selské grunty Matyášovský a Šimonovský po 90 korcích a 4 chalupnické po 30 korcích úplně opuštěny. R. 1754 seděli tu: Vít Jirák ( držel 50 strýchů ) , Jiří Valenta ( 46), Jakub Kosina ( 46 ) Mikuláš Havel ( 51 ) , Karel Valenta ( 50 ) , Kateřina Žáková ( 51 ), Václav Bouma ( 50 ), Matěj Jirák ( 39 ), Jakub Jirák (55 ), Vojtěch Valenta ( 18 ), a Václav Mádle ( 6 ). Celkem drželi 515 a ½ strýchů rolí a sklízeli 12 vozů sena . ( AZ. Kouř.)

Léta 1788 čítalo se v Bošicích 25 stavení, roku 1843 domů 28 se 186 obyvateli.

Na jižním svahu Vinného vrchu, kde lid říká „ v olšinách“ , nalézáme zbytky kameného zdiva, nd nímž ve středu ční trosky cihelného altanu pozdějšího založení. To jsou zbytky bývalé tvrze Jilmanské. Vinný vrch zval se dříve vrchem Jilmanským a dosud zovou se pozemky od východní jeho paty ke Kocandě „ na Jilmansku“ . Lid sobě vypravuje, že tvrz Bošická a Jilmanská patřívaly dvěma bratřím, pánum z Jobů a spojeny byly hrází mezi dvěma rybníky zdviženou.

Jilmanice ( puvodně Vilmanice) byly kolébkou vladyk Mladotů z Vilmanic. Počátkem XV. Století náležela některá zboží zdejší Kouřimským a byla v roce 1408 vyměněna za statky, které držel v Bošicích panenský klášter sv. Ducha v Praze. ( PM. II. 1094.) Po zkažení kláštera dostalo se zboží toto odkazem obci Kouřimské, od které je před r. 1472 koupil Václav Pelíšek z Vilmanic. Týž držel také dvůr nějaký ve Třechodvořích u Kouřimě, před rokem 1485 prodal jej jakémusi Pavlovi a dvůr Vilmanický Manušíkovi z Prahy. Roku 1485 seděl již v Mostku, poháněje vladyku Jana Mandelíka z Chrástu pro nevyvázané ručení v 75 kopách gr. . ( PDZ. I. 172 )

Léta 1788 čítalo se v Bošicích 25 stavení, roku 1843 domů 28 se 186 obyvateli.

Jilmanice ( puvodně Vilmanice) byly kolébkou vladyk Mladotů z Vilmanic. Počátkem XV. Století náležela některá zboží zdejší Kouřimským a byla v roce 1408 vyměněna za statky, které držel v Bošicích panenský klášter sv. Ducha v Praze. ( PM. II. 1094.) Po zkažení kláštera dostalo se zboží toto odkazem obci Kouřimské, od které je před r. 1472 koupil Václav Pelíšek z Vilmanic. Týž držel také dvůr nějaký ve Třechodvořích u Kolína.,před rokem 1485 prodal jej jakémusi Pavlovi a dvůr Vilmanický Manušíkovi z Prahy. Roku 1485 seděl již v Mostku, poháněje vladyku Jana Mandelíka z Chrástu pro nevyvázané ručení v 75 kopách gr. . ( PDZ. I. 172 )